Pojišťovácká plnoletost

od Robert Stejkora

Dnes je to 18 let mého působení v oboru finančního poradenství. A jelikož jsem začínal jako prodejce pojištění, které mě provází do dnes, a jelikož jsem před třemi lety na mé 15leté výročí použil do nadpisu článku Pojišťovácká občanka >>> tak po 18 letech nešlo použít v nadpisu nic jiného než pojišťovácká plnoletost 😊.

Nějakou dobu jsem přemýšlel, co vlastně do článku napsat. Je to 18 let, je to milník, který jsem nechtěl nechat jen tak bez povšimnutí. Ale o čem psát? Chlubit se úspěchy? Tak jako všichni při každém výročí? To jsem nechtěl. Upřímně by mi to přišlo jako dehonestace toho výročí jako takového – je to 18 let, co v oboru působím, takže pokud bych úspěch neměl, tak bych tu asi nebyl… Proč tedy zdůrazňovat zřejmé.

No, a při tom přemýšlení, jsem měl v uplynulých dnech 2 pracovní setkání, kde padly dva dotazy, nad kterými jsem se zamýšlel a které mi přišly zajímavé právě pro téma tohoto článku.

„Máte nějaký tým, nebo pracujete sám? Protože jednotlivec přece nemůže obsáhnout vše, nemůže znát vše. Jak si mohu být jistá, že mi budete schopen se vším správně poradit?“

„Co s námi bude, když už tu nebudete? Když třeba povýšíte? Co když si vás všimnou v ČNB a nabídnou vám místo?“

Na obě tyto otázky jsem odpověděl na místě, ale stejně mi rezonovaly v hlavě a musel jsem o nich přemýšlet a přišlo mi zajímavé na ně odpovědět i zde.

U té první mi okamžitě bleskl hlavou závěr filmu Na hromnice o den více. Pro ty, co jej neznají (už je opravdu starý, má už 29 let), tak v něm jde o časovou smyčku, Bill Murray se v něm každé ráno vzbudí ve stejný den, který se neustále opakuje a jen on si pamatuje co se stalo. Na konci mluví se svou partnerkou a říká jí, že Bůh možná neví všechno, že je tady možná prostě tak dlouho, že si všechno jen pamatuje…

Nechci se ani v nejmenším přirovnávat k bohu v obru. To vůbec. Ale ta paralela je mi blízká. Souhlasím s tím, že obor finančního poradenství je velmi komplexní (už dávno nedělám jen pojistky) a obsáhnout vše do detailu je těžké. Ale na druhou stranu, spousta věcí se prostě opakuje, třeba v určitých cyklech, a pokud je tu člověk dlouho, tak to prostě zná.

Navíc, teoretické znalosti jsou jedna věc, ale praktické zkušenosti jsou něco úplně jiného. A já těch zkušeností mám opravdu hodně a vzhledem k tomu, že mou „super-schopností“ je (a prokletím zároveň 😊) že si pamatuji všechno, tak opravdu mohu říct, že toho obsáhnu a znám hodně. Ne všechno. Ale hodně.

A co jsem paní odpověděl?

Neříkal jsem jí, ať si pustí zmíněný film, že to jsem já v oboru. Řekl jsem jí, že za těch 18 let toho vím a umím skutečně hodně, ale že nevím vše, ovšem jelikož jsem členem Asociace finančních poradců >>>, kde v současné době stovka těch nejkvalitnějších poradců sdílí své znalosti, vědomosti a zkušenosti, tak pokud něco nevím, tak mám kolegy, kteří vědět budou. Takže ač jsem samostatná jednotka, tak nejsem sám. Pro znalce Star treku něco jako: „My jsme Borg“ 😊.

Ovšem ta druhá otázka. To byl oříšek.

Uvědomil jsem si, že nemálo lidí je na mě skutečně závislých. Že mi věří a spoléhají na mě. A to proto, že jsem tu právě tak dlouho. Jsou na mě zvyklí a jsou se mnou spokojení. A nevědí, co by dělali, kdybych s tím prostě skončil (a důvod už je druhořadý).

Uvědomil jsem si, že tohle je skutečnost, která je ovšem v toto oboru častá (bohužel stále). Poradce tu je a pak už tu není. Udělá tlustou čáru a pak dělá něco jiného. Ale co ti lidi, co na něj spoléhají? Mají se smířit s tím, že přijde někdo jiný? A jak dlouho tu bude?

O tomto jsem přemýšlel hodně dlouho. On tento obor totiž není o kariéře, není o penězích, ale o lidech. O jejich osudech, jejich cílech a o dlouhodobé spolupráci s nimi. Protože pokud by ta spolupráce neměla být dlouhodobá, tak je zbytečná – ani Řím nebyl postaven za den. A pokud by v oboru chtěl být někdo jen omezenou dobu, jen aby realizoval zisk a pak by dělal něco jiného, tak tím může skutečně způsobit problém jiným.

To by si měl každý uvědomit. Ale nejde v první řadě o ty, co do oboru vstupují, nýbrž o ty, co je do oboru přivádějí. Ti by takto měli přemýšlet (ale nepřemýšlejí) – nejde o výdělek, ale o závazek.

A co jsem tedy odpověděl na tu druhou otázku?

Končit se nechystám. Nevím sice co bude zítra, ale neplánuji ukončení, či výraznou změnu, která by měla mít dopad na lidi, kteří na mě spoléhají (jo, a taky jsem řekl, že doufám, že ČNB si mě spíše všímat nebude, protože to většinou znamená problém 😊).

A co jsem tím vším vlastně chtěl říct?

Pro ty, co poradce hledají, vybírejte si ty zkušené a prověřené léty. A pro ty, co poradci jsou, uvědomte si, že se na vás spoléhají lidé, ne klienti, ne zákazníci (tyto obraty nemůžu vystát), ale živí lidé s příběhy, rodinami, kterým váš krátkodobý úmysl může ublížit.

No a na závěr. Jsem tu 18 let a děkuji tímto každému, kdo ve mně věří a využívá mých služeb, protože bez těchto lidí bych neměl účel, jako finanční poradce. A když není účel, tak není nic!

Přidat komentář

Komentáře (2)